Jak jsem si postavila svůj sen aneb vítejte u nás doma

Zjistila jsem, že mě baví číst články, a především tedy prohlížet obrázky, o tom jak někdo bydlí. Na Magazín 2K navíc také ráda píšu články s tipy o bydlení, a tak mě napadlo, představit vám, jak jsem si splnila svůj sen o bydlení já.

Bydlení v podnájmu

Když jsem se částečně odstěhovala ze svého rodného hnízda, bydlela jsem v podnájmu u jedné straší paní, kde jsem měla svůj jeden pokojík. Ale bylo to fajn, udělala jsem si to tak, aby se mi hezky bydlelo a co nejvíce mi to připomínalo můj pokoj u rodičů. Dlouho mi to ale nevydrželo, okolnosti mi nepřály a musela jsem se odstěhovat. Ráda bych vám ukázala fotku pokoje, kde jsem chvilku při škole přebývala, ale bohužel už jsem žádnou nenašla.

 

Stěhování do garáže

Během jednoho víkendu jsem se musela odstěhovat a najít si opět nové bydlení. Nebyla to legrace, najít pěkný byt za rozumnou cenu. Každopdáně jsem věděla, že do podnájmu k někomu do bytu už nejdu. Objevila jsem pronájem bytu, no pokud se tomu tak dá říkat… Byla to spíše předělaná garáž v rodinném domku na samostatný, malý byt.

 

 

Ale já byla ráda. Poprvé vlastní kuchyň a koupelna se záchodem. V bytě bylo veškeré zařízení – obývací stěna, pračka, lednice, televize i postel. Ovšem postel se mi moc nezamlouvala,  děsila mě představa postele vedle kuchyňské linky, takže rozkládací gauč byl jasná volba. Pamatuju si, jak jsem jeden celý den strávila nákupem doplňků a různých dekorací, které by mi pomohly byt zútulnit. Bez toho já se prostě neobejdu.

 

V bytě jsem bydlela půl roku. Když jsem si našla práci, začala jsem se shánět po něčem lepším. Bohužel temný byt, ve kterém kdysi zřejmě mělo své místo nějaké auto, mi příliš nevyhovoval. Byt byl temný, že jsem svítila i přes den, navíc v něm byla zima a vlhko. Ke všemu majitelka domu od bytu měla klíče a ráda mi chodila na kontrolu, když jsem byla v práci nebo někde pryč.

 

Musím přiznat, že jsem se v noci navíc v bytě pěkně bála. Ono mít vchod přímo ven bez nějaké chodbičky, není moc příjemné, obzvlášť pro strašpytla jako jsem já. Vždycky jsem se v noci bála, že mi někdo zaťuká na dveře nebo že na mě někdo skrz skleněné dveře kouká.

 

Pronájem snů

Když jsem objevila svůj současný byt, neváhala jsem ani vteřinu. Byt byl o velikosti 52 m2 i s balkónem, a co líp, nacházel se přímo v centru Liberce! Nejlepší na něm však byla nízká cena, která by za takový byt v centru mohla být daleko vyšší. O byt byl samozřejmě velký zájem, takže nebylo co řešit.

 

Zprvu jsem si myslela, že budu muset mít nějakou dobu oblečení v komíncích na zemi a jídlo na okenním parapetu, jelikož jsem neměla skříně ani ledničku. Překvapením bylo, že v bytě byly vestavěné skříně a dokonce také lednička.

 

A víte z čeho jsem měla tenkrát největší radost? Že poprvé v životě budu mít zvonek a schránku s vlastním jménem. Nutno podotknout, že pořádné jmenovky jsem si však udělala teprve nedávno.

 

Konečně jsem mohla začít plnohodnotně zařizovat byt se vším všudy. Poprvé v životě jsem zamířila do Ikey a strávila tam si 4 hodiny. Domu jsem si přivezla spoustu dekorací (překvapivě) a postupně si to tu tvořila, jak jsem si vždy přála. Nebylo to hned, zabralo to několik měsíců, než jsem si postupně dokoupila vše, co jsem chtěla a potřebovala.

 

Musím však poděkovat svým rodičům a babičce s dědou, kteří mi se zařizováním pomáhali. Bez nich by to šlo asi o hodně hůře. Jsem jim moc vděčná. 

 

Zabydlování

Ze začátku jsem stále nevěděla, kam co dát a jak co naaranžovat, aby to vypadalo dobře a hlavně, aby se mi to líbilo. Každou chvíli jsem něco přemístila jinam, něco dokoupila nebo vyhodila.

 

Po roce jsem se rozhodla, že si pořídím na zdi tapety, jelikož nejsem velký zastánce všelijakých obrázků, ale potřebovala jsem byt něčím oživit.

 

 

Čas od času jsem si vždy pořídila něco, čím jsem si stavila svůj sen o bydlení. Ať už to byl nový lustr, závěsy nebo nějaká maličkost. Jak já s oblibou říkám, detaily tvoří celek. A tři roky jsem s bydlením byla spokojená, ani jsem nepřemýšlela o případné změně. Přeci jen je to pronajatý byt.

 

Už jsme tu tři

Na začátku roku 2014 se mnou začal bydlet i můj přítel Matěj. Do té doby jsme tu byla jen já a moje čivava. Společně se tedy začaly měnit i naše nároky na bydlení. Nejdřív jsme o tom jen mluvili. Začalo to skřínkou v koupelně. Najednou člověk dostane chuť měnit vše. A tak jsme pokračovali novou postelí, gaučem, až jsme před týdnem zrekonstruovali celý byt. Nehodláme se totiž několik let ještě nikam přesouvat, tak proč ne?

 

Musím říct, že tentokrát už zařizování bylo jiné. Nejen že ve dvou se to lépe táhne a člověk si může dovolit daleko více. Ale také už nejde udělat vše jen podle sebe, už je třeba vzájemná domluva. Ačkoli jsem si stejně vždy prosadila svou, viď miláčku?

 

Po třech letech jsem opět zavítala do Ikey. Tentokrát už ne sama. Bylo to mnohem lepší a veselejší. Strávili jsme tam zase 4 hodiny, ale nechali tam daleko více peněz!

 

 

 

 

 

Dále jsme pokračovali výběrem nové barvy a tapet. To už byl boj. Já jsem chtěla tu a přítel zas tamtu. Samozřejmě zvítězila má volba. Vtipné na tom je, že Matěj ani nevěděl, že jsem nakonec koupila barvu, co jsem chtěla já, řekla jsem mu to až po tom, co s ní vymaloval celý byt a konstatoval, jak je to krásná barva.

 

Co vám budu vyprávět. Za minulý víkend jsme se nadřeli. Přijel nám na pomoc i můj tatínek, za co moc děkujeme. Já jsem sice nemalovala, ale starala se, abychom měli při práci, co do žaludku, a pak hlavně vše uklízela. Na podlaze od barvy jsem málem nechala své ruce. Ale výsledek stojí za to. Posuďte sami.

 

 

 

 

 

 

 

Ještě nás čeká malá úprava balkónu a další měsíc se opět chystáme na nákupy do Ikey. Tentokrát si jedeme pro nové polštáře a francouzskou deku 200×200 cm, tak uvidíme, jak se nám bude spát, a zda jeden z nás nebude v noci mrznout bez deky.

 

Každopdáně změna prospěla nejen bytu, ale i nám. Člověk se v novém prostředí cítí zase o něco lépe, více spokojen. Takže nic není nemožné a sny se plní. Pro mě to také na začátku byl jen počítačový návrh bytu, který jsem nikdy před tím neviděla.

 

 

A jak bydlíte vy?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *